U ostrova Guadaloupe v Karibiku doch\u00e1z\u00ed k opakovan\u00e9 migraci. Zjistilo se to teprve p\u0159ed n\u011bkolika lety. Velc\u00ed b\u00edl\u00ed \u017eraloci (Carcharodon carcharias) se vyskytuj\u00ed ve zdej\u0161\u00edm mo\u0159i pouze po ur\u010ditou dobu roku a p\u0159itom je prov\u00e1zej\u00ed hejna tu\u0148\u00e1k\u016f, jejich obl\u00edben\u00e1 potrava. Jedn\u00e1 se o obdob\u00ed od z\u00e1\u0159\u00ed do prosince, kdy tito mo\u0159\u0161t\u00ed tvorov\u00e9 sd\u00edlej\u00ed vody okolo Guadeloupe asi 232 kilometr\u016f od mexick\u00e9ho poloostrova Baja spole\u010dn\u011b s lachtany (Arctocephalus townsendi), severn\u00edmi rypou\u0161i (Mirounga angustirostris) a kalifornsk\u00fdmi lvouny h\u0159ivnat\u00fdmi (Zalophus californiacus). <\/p>\n
P\u0159i expedic\u00edch v letech 2002 a 2003 s c\u00edlem dokumentovat a fotografovat velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 \u017eraloky nezaznamenal \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlen na\u0161\u00ed skupiny ani jedin\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy by tito pred\u00e1to\u0159i napadli n\u011bjak\u00e9 v bl\u00edzkosti se nach\u00e1zej\u00edc\u00ed ploutvono\u017ece (jm\u00e9no t\u011bchto mo\u0159sk\u00fdch tvor\u016f je odvozeno od tvaru ukon\u010den\u00ed jejich nohou). Paul “Doc” Anes, pr\u016fkopn\u00edk pot\u00e1p\u011bn\u00ed mezi b\u00edl\u00fdmi \u017eraloky u Guadalupe, \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee od roku 2000, kdy se s t\u011bmito expedicemi za\u010dalo, nebyl sv\u011bdkem jedin\u00e9ho \u00fatoku. “Ale vid\u011bli jsme, jak b\u00edl\u00fd \u017eralok poz\u0159el pt\u00e1ka,” podot\u00fdk\u00e1.<\/p>\n
Teorie, pro\u010d \u017eraloci ne\u00fato\u010d\u00ed <\/strong><\/p>\n Existuje mnoho teori\u00ed, pro\u010d pr\u00e1v\u011b zde \u017eraloci na tuto tu\u010dnou potravu ne\u00fato\u010d\u00ed, kdy\u017e tak \u010din\u00ed naprosto b\u011b\u017en\u011b v jin\u00fdch lokalit\u00e1ch, nap\u0159. pobl\u00ed\u017e Farallonov\u00fdch ostrov\u016f z\u00e1padn\u011b od San Franciska nebo u pob\u0159e\u017e\u00ed Ji\u017en\u00ed Afriky asi 30 minut ji\u017en\u011b od Kapsk\u00e9ho M\u011bsta.<\/p>\n V\u00fdlety \u010dlunem \u010dasn\u011b r\u00e1no ze Simonova M\u011bsta na Kapsk\u00e9m poloostrov\u011b v Ji\u017en\u00ed Africe nab\u00edzej\u00ed turist\u016fm \u00fa\u017easnou pod\u00edvanou na \u00fato\u010d\u00edc\u00ed \u017eraloky, kte\u0159\u00ed pror\u00e1\u017eej\u00ed hladinu a “l\u00e9taj\u00ed vzduchem” p\u0159i honb\u011b za ko\u0159ist\u00ed. Ve sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m programu “\u010celisti ve vzduchu” to velmi p\u016fsobiv\u011b uk\u00e1zal i Discovery Channel. Temn\u00e1 a zakalen\u00e1 voda pobl\u00ed\u017e b\u0159ehu tam vytv\u00e1\u0159\u00ed ide\u00e1ln\u00ed “zabij\u00e1ckou z\u00f3nu,” kterou mus\u00ed ploutvono\u017eci p\u0159ekonat na sv\u00e9 cest\u011b do v\u011bt\u0161\u00edch hloubek. A pr\u00e1v\u011b tam vyu\u017e\u00edvaj\u00ed \u017eraloci sv\u00e9ho utajen\u00ed a\u017e do posledn\u00ed chv\u00edle. Existuje mnoho dob\u0159e zdokumentovan\u00fdch \u00fatok\u016f na nezku\u0161en\u00e1 ml\u00e1\u010fata, kter\u00e1 se poprv\u00e9 odv\u00e1\u017eila na “velk\u00e9 mo\u0159e”.<\/p>\n Paul Anes, majitel kalifornsk\u00e9 spole\u010dnosti San Diego Shark Diving Expeditions Inc., z\u0159ejm\u011b str\u00e1vil v\u00edce \u010dasu veden\u00edm v\u00fdprav k ostrovu Guadalupe a pozorov\u00e1n\u00edm \u017eralok\u016f, ne\u017e kdokoliv jin\u00fd. Svou firmu zalo\u017eil v roce 1993 a od t\u00e9 doby podnikl ke Guadalupe doslova nes\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u00fdlet\u016f a expedic. Nab\u00edz\u00ed svou teorii, pro\u010d pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to lokalit\u011b b\u00edl\u00ed \u017eraloci na ploutvono\u017ece ne\u00fato\u010d\u00ed.<\/p>\n Viditelnost do hloubky, kter\u00e1 zde b\u00fdv\u00e1 24 – 30 metr\u016f, eliminuje prvek p\u0159ekvapen\u00ed, kter\u00fd b\u00edl\u00ed \u017eraloci p\u0159i sv\u00fdch \u00fatoc\u00edch b\u011b\u017en\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed. Podobn\u011b jako velk\u00e9 ko\u010dkovit\u00e9 \u0161elmy na africk\u00fdch pl\u00e1n\u00edch nemohou tato zv\u00ed\u0159ata zr\u00e1cet energii mnoha n\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdmi \u00fato\u010dn\u00fdmi pokusy. \u00datoky na ploutvono\u017ece v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta sm\u011b\u0159uj\u00ed na ml\u00e1\u010fata lachtan\u016f a lvoun\u016f, kter\u00e1 si neuv\u011bdomuj\u00ed nebezpe\u010d\u00ed a neum\u00ed se mu vyhnout. Anes se tak\u00e9 domn\u00edv\u00e1, \u017ee \u017eraloci odpluj\u00ed jinam je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se ml\u00e1\u010fata velk\u00fdch rypou\u0161\u016f poprv\u00e9 vydaj\u00ed do hlubok\u00e9ho mo\u0159e, aby se tam u\u010dila krmit sama bez pomoci star\u0161\u00edch. <\/p>\n Dr. Michael Domeier, prezident a v\u00fdkonn\u00fd \u0159editel Pflegerova institutu pro environment\u00e1ln\u00ed v\u00fdzkum se s\u00eddlem v kalifornsk\u00e9m Oceanside, sledoval 20 guadaloupsk\u00fdch b\u00edl\u00fdch \u017eralok\u016f pomoc\u00ed satelitu a nahr\u00e1vac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed. Takto z\u00edskan\u00e9 \u00fadaje nazna\u010duj\u00ed, \u017ee p\u0159ibli\u017en\u011b v lednu odplouvaj\u00ed \u017eraloci doprost\u0159ed oce\u00e1nu nebo dokonce a\u017e k Havajsk\u00fdm ostrov\u016fm. I kdy\u017e v\u00fdzkum st\u00e1le pokra\u010duje, ji\u017e te\u010f lze konstatovat, \u017ee zat\u00edm nebyl zaznamen\u00e1n \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fatok na zdrav\u00e9 dosp\u011bl\u00e9 ploutvono\u017ece.<\/p>\n \u00dadaje o chov\u00e1n\u00ed guadeloupsk\u00fdch b\u00edl\u00fdch \u017eralok\u016f sb\u00edr\u00e1 a zaznamen\u00e1v\u00e1 p\u0159i pot\u00e1p\u011b\u010dsk\u00fdch v\u00fdprav\u00e1ch spole\u010dnosti San Diego Shark Diving Expeditions i Jessie Harper, Domeierova kolegyn\u011b. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta spolupracuje s Paulem Anesem a oba dohromady str\u00e1vili pozorov\u00e1n\u00edm b\u00edl\u00fdch \u017eralok\u016f ohromn\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u010dasu. Paul Anes si mysl\u00ed, \u017ee “kdyby k n\u011bjak\u00fdm \u00fatok\u016fm doch\u00e1zelo, ur\u010dit\u011b bychom toho byli sv\u011bdky.”<\/p>\n Biolog Burney J. LeBoeuf, Ph.D. se zab\u00fdv\u00e1 v\u00fdzkumem rypou\u0161\u016f ji\u017e 25 let. Ve sv\u00e9 knize z roku 1985 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ml\u00e1\u010fata severn\u00edch rypou\u0161\u016f se rod\u00ed v obdob\u00ed od poloviny prosince do ledna a, jakmile jsou odstavena od kojen\u00ed, \u017eij\u00ed dva a\u017e t\u0159i m\u011bs\u00edce z nahromad\u011bn\u00e9ho tuku. Poprv\u00e9 se vyd\u00e1vaj\u00ed do mo\u0159e a\u017e koncem kv\u011btna, co\u017e je samoz\u0159ejm\u011b dlouho pot\u00e9, co b\u00edl\u00ed \u017eraloci ji\u017e odpluli.<\/p>\n Osobn\u00ed sv\u011bdectv\u00ed <\/strong><\/p>\n V roce 2003 jsem vedl skupinu pot\u00e1p\u011b\u010d\u016f na v\u00fdpravu s c\u00edlem pot\u00e1p\u011bt se mezi \u017eraloky u ostrova Guadeloupe. Tam jsme byli sv\u011bdky n\u011b\u010deho, co by se dalo pova\u017eovat za prvn\u00ed mo\u017en\u00fd \u00fato\u010dn\u00fd st\u0159et mezi b\u00edl\u00fdm \u017eralokem a mo\u0159sk\u00fdm lvounem. K na\u0161emu \u010dlunu, za kter\u00fdm jsme ve vod\u011b t\u00e1hli velk\u00e9 hlavy tu\u0148\u00e1k\u016f l\u00e1kaj\u00edc\u00ed \u017eraloky do klec\u00ed, se p\u0159ibl\u00ed\u017eil mo\u0159sk\u00fd lvoun s v\u00fdrazn\u00fdm korunovit\u00fdm hrbolem na hlav\u011b (co\u017e je u tohoto druhu sam\u010d\u00ed pohlavn\u00ed znak). Asi m\u011bl hlad a cht\u011bl si z t\u00e9to \u017eralo\u010d\u00ed n\u00e1vnady n\u011bco urvat, co\u017e bylo z jeho opakovan\u00fdch pokus\u016f v\u00edce ne\u017e z\u0159ejm\u00e9. “N\u00e1vna\u010f\u00e1ci” (na\u0161e p\u0159ezd\u00edvka pro hl\u00edda\u010de n\u00e1vnad) museli vynakl\u00e1dat velk\u00e9 \u00fasil\u00ed, aby udr\u017eeli hlavy tu\u0148\u00e1k\u016f mimo dosah tohoto neodbytn\u00e9ho ploutvono\u017ece. Postupn\u011b jsme si byli b\u011bhem jeho opakovan\u00fdch loupe\u017en\u00fdch n\u00e1jezd\u016f jisti, \u017ee s t\u00edm co nevid\u011bt skon\u010d\u00ed, nebo\u0165 se z modr\u00e9 d\u00e1lky za\u010dalo p\u0159ibli\u017eovat st\u00e1le v\u00edce velk\u00fdch b\u00edl\u00fdch \u017eralok\u016f.<\/p>\n P\u0159ed n\u00e1mi se za\u010dalo odehr\u00e1vat n\u00e1dhern\u00e9 divadlo: na hladin\u011b nedaleko \u010dlunu se lvoun l\u00edn\u011b vystavoval slunci a p\u0159itom zcela nepokryt\u011b \u010dekal na p\u0159\u00edle\u017eitost vhodnou pro v\u00fdpad na plovouc\u00ed ryb\u00ed hlavu. Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil n\u011bjak\u00fd \u017eralok, lvoun se otr\u00e1ven\u011b pon\u011bkud vzd\u00e1lil, nebo\u0165 si uv\u011bdomoval, \u017ee \u017eralok m\u00ed\u0159\u00ed na stejnou potravu. V jednom okam\u017eiku lvouna nep\u0159\u00edjemn\u011b vyd\u011bsil asi t\u0159\u00edmetrov\u00fd \u017eralok, kter\u00fd jej “varoval” \u0161\u0165ouchnut\u00edm do ocasu. Nebylo to v\u0161ak kousnut\u00ed. (B\u00edl\u00e9ho \u017eraloka m\u016f\u017ee kousnout jin\u00fd b\u00edl\u00fd \u017eralok nebo n\u011bjak\u00e1 nebezpe\u010dn\u00e1 ko\u0159it a takto zran\u011bn\u00fd kus pak m\u016f\u017ee ztratit schopnost lovit a u\u017eivit se.) \u0160\u0165ouchnut\u00ed, kter\u00e9ho jsme byli sv\u011bdkem, bylo od pom\u011brn\u011b mal\u00e9ho \u017eraloka, kter\u00fd cht\u011bl z\u0159ejm\u011b odehnat konkurenta od ko\u0159isti.<\/p>\n Paul Anes jednou vypravoval, \u017ee u Guadalupe byli spat\u0159eni v otev\u0159en\u00e9m souboji o hlavy tu\u0148\u00e1k\u016f i lvouni, kte\u0159\u00ed kousali \u017eraloky do ocas\u016f a h\u0159betn\u00edch ploutv\u00ed. Doslova \u0159ekl: “Odh\u00e1n\u011bj\u00ed b\u00edl\u00e9 \u017eraloky stejn\u011b jako ka\u017ed\u00e9ho jin\u00e9ho soupe\u0159e v boji o potravu. Vypad\u00e1 to, \u017ee i velk\u00fd \u017eralo\u010d\u00ed pred\u00e1tor si uv\u011bdomuje marnost nebo dokonce nebezpe\u010d\u00ed, kter\u00e9 by pro n\u011bj mohl znamenat pokus o \u00fatok na tak obez\u0159etn\u00e9ho tvora.”<\/p>\n A pokra\u010doval: “Podstatou cel\u00e9 hry v tomto velk\u00e9m rybn\u00edku je vydat co nejm\u00e9n\u011b energie za co nejv\u00edce potravy (kalori\u00ed). Honit se za rychl\u00fdm lvounem v pr\u016fzra\u010dn\u00e9m mo\u0159i u Guadeloupe by znamenalo ztr\u00e1tu velmi cenn\u00e9 energie. Lep\u0161\u00ed \u0161ance na potravu se b\u00edl\u00fdm \u017eralok\u016fm naskyt\u00e1 v temn\u00fdch a nepr\u016fhledn\u00fdch vod\u00e1ch bl\u00edzko u b\u0159ehu, kde koexistuj\u00ed s ploutvono\u017eci.”<\/p>\n B\u011bhem cel\u00e9ho pobytu u Guadalupe jsme si postupn\u011b uv\u011bdomovali, \u017ee ono “m\u00edrov\u00e9 sou\u017eit\u00ed” se d\u00e1 nejl\u00e9pe definovat jako vz\u00e1jemn\u00fd obez\u0159etn\u00fd respekt k mo\u017en\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed. Lvoun si uv\u011bdomuje, \u017ee v \u010dist\u00e9 vod\u011b dok\u00e1\u017ee \u017eraloky vyman\u00e9vrovat. \u017dralok pova\u017euje lvouna za nep\u0159\u00edjemnost, s kterou se mus\u00ed sm\u00ed\u0159it, i kdy\u017e mu br\u00e1n\u00ed ve snadn\u00e9m p\u0159\u00edstupu ke sv\u00e9mu “sushi”. Shora uveden\u00e9ho pokusu o zahn\u00e1n\u00ed soupe\u0159e od ko\u0159isti se odv\u00e1\u017eil \u017eralok jen v p\u0159\u00edpad\u011b, kdy mu byli nabl\u00edzku t\u0159i kolegov\u00e9.<\/p>\n K tomu lze jen dodat, \u017ee p\u0159\u00edroda n\u00e1m n\u011bkdy nab\u00eddne doslova fascinuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u017eitky i pou\u010den\u00ed.<\/p>\n