O bublinkách zp\u016fsobujících dekompresní nemoc (DCS) v\u011bdí všichni potáp\u011b\u010di po celém sv\u011bt\u011b. Zpravidla jde o bublinky inertního plynu dusíku. DCS p\u0159edstavuje zdravotní riziko související s potáp\u011bním, p\u0159i\u010dem\u017e projev\u016f této nemoci m\u016f\u017ee být široká škála – od vyrá\u017eky, p\u0159es bolesti kloub\u016f r\u016fzné intenzity, a\u017e po celo\u017eivotní trvalé ochrnutí a v nejhorším p\u0159ípad\u011b i úmrtí. Jestli\u017ee se inertní plyn, který nasytil t\u011blesné tkán\u011b b\u011bhem zvýšeného okolního tlaku, uvol\u0148uje p\u0159i sni\u017eování tlaku p\u0159íliš rychle, mohou se z n\u011bj v t\u011ble vytvo\u0159it cirkulující nebo tká\u0148ové bublinky, které hrozí zablokováním cév, zvlášt\u011b pak malých kapilár. Nastane-li tato situace v mozku, míše nebo srdci, mohou být následky velmi vá\u017ené a\u017e katastrofální. Lepší pochopení a prevence tohoto jevu hrají p\u0159i vyvarování se tomuto nebezpe\u010dí a zmírn\u011bní mo\u017ených následk\u016f klí\u010dovou roli.<\/p>\n
V roce 2009 zahájila skupina 14 nadšených výzkumných pracovník\u016f práci na projektu nazvaném PHYPODE (PHYsioPathology Of Decompression), který byl sponzorován Evropskou unií v rámci inciativy Marie Curie Initial Training Networks, s cílem prozkoumat DCS hloub\u011bji ne\u017e jen z hlediska pouhých fyziologických proces\u016f.<\/p>\n
Nyní byl po 4 letech zmín\u011bný projekt ukon\u010den. S cílem zve\u0159ejnit získané poznatky zorganizovala DAN (Divers Alert Network Europe) v bruselském ISEK 20. prosince 2014 jednodenní konferenci pod názvem “The Science of Diving”. <\/p>\n
V\u011bdecké p\u0159edpoklady <\/span><\/strong><\/p>\n Jeliko\u017e se n\u011bkdy vyskytují p\u0159ípady DCS i bez zjevného pochybení v technice potáp\u011bní a nelze je vysv\u011btlit pouhým p\u0159esycením tkání, panuje všeobecné p\u0159esv\u011bd\u010dení, \u017ee dekompresní modely, které se pou\u017eívají v sou\u010dasných potáp\u011b\u010dských po\u010díta\u010dích, nejsou dostate\u010dn\u011b bezpe\u010dné, m\u011bly by se znovu p\u0159ezkoumat a p\u0159ípadn\u011b poopravit. Dále existuje p\u0159edpoklad, \u017ee v p\u0159ípad\u011b DCS se nejedná o \u010dist\u011b fyzikální jev, nýbr\u017e také o komplexní patofyziologický proces ovlivn\u011bný a\/nebo vyvolaný r\u016fznými faktory, které se mohou u r\u016fzných lidí lišit. To vede k záv\u011bru, \u017ee riziko rozvoje DCS je u ka\u017edého potáp\u011b\u010de individuální. Proto se budoucí výzkumy v této oblasti zam\u011b\u0159í na vývoj dokonalejší technologie pou\u017eitelné p\u0159i potáp\u011bní v reálném \u010dase. Ideálním výsledkem by bylo vytvo\u0159ení jakéhosi „bionického“ potáp\u011b\u010de vybaveného „potáp\u011b\u010dským superpo\u010díta\u010dem” s novým algoritmem, který by dokázal v reálném \u010dase (tj. p\u0159ed ponorem, b\u011bhem ponoru a po ponoru) sledovat zdravotní údaje p\u0159íslušného jedince.<\/p>\n V\u011bdecké výsledky <\/span><\/strong><\/p>\n Pro lepší poznání mnoha fyziologických faktor\u016f a mechanism\u016f bylo zapot\u0159ebí pou\u017eít multifaktorový p\u0159ístup. Ka\u017edý výzkum v této oblasti, který pom\u016f\u017ee prohloubit pochopení mechanism\u016f a proces\u016f vedoucích k DCS, je d\u016fle\u017eitým krokem k v\u011btší bezpe\u010dnosti potáp\u011bní, co\u017e bylo v\u017edy sou\u010dástí poslání DAN. Proto také nadace DAN vytvo\u0159ila v roce 1994 laborato\u0159 DSL (Diving Safety Laboratory) s cílem získat a shromá\u017edit co nejvíce údaj\u016f o uskute\u010dn\u011bných ponorech, v\u010detn\u011b údaj\u016f o potáp\u011b\u010dských nehodách. Pod vedením profesora A. Marroniho, prezidenta DAN Europe a jednoho z p\u0159edních v\u011bdc\u016f zú\u010dastn\u011bných na projektu PHYPODE, se tyto údaje analyzovaly pomocí epidemiologické analýzy, aby se zjistily rizikové faktory a jejich znaky.<\/p>\n V roce 2014 byly v databázi DSL sesbírány údaje o 39 944 ponorech uskute\u010dn\u011bných 2 615 potáp\u011b\u010di (2176 mu\u017e\u016f a 439 \u017een v pr\u016fm\u011brné v\u011bkové skupn\u011b 33-51 let).<\/p>\n Ke zjiš\u0165ování produkce cirkulujících bublinek byla vyu\u017eita technika Dopplerovy sonografie. V\u011bdci prokázali, \u017ee bublinky lze zjistit 30 a\u017e 75 minut po výstupu na hladinu a vymizí asi po 1,5 hodin\u011b. Také se ukázalo, \u017ee produkce bublinek se zvyšovala s v\u011bkem, ale nezále\u017eelo na tom, zda šlo o mu\u017ee \u010di \u017eeny.<\/p>\n Na konferenci byly prezentovány rovn\u011b\u017e nové poznatky týkající se cestování letadlem po potáp\u011bní<\/strong>. Echokardiografické vyšet\u0159ení potáp\u011b\u010d\u016f, vracejících se po týdenní potáp\u011b\u010dské dovolené, provád\u011bné b\u011bhem letu ukázalo, \u017ee potáp\u011b\u010di, u kterých se zpravidla vyskytuje po ponoru hodn\u011b bublinek, by m\u011bli nastoupit cestu letadlem s v\u011btším \u010dasovým odstupem (36 – 48 hodin namísto b\u011b\u017ených 24 hodin po posledním ponoru). <\/p>\n Co se tý\u010de dalších zdravotních rizik souvisejících s potáp\u011bním, dobré zprávy se zde dozv\u011bd\u011bli potáp\u011b\u010di diabetici<\/strong>. Nejnov\u011bjší technologie toti\u017e umo\u017e\u0148ují pr\u016fb\u011b\u017enou kontrolu hladiny cukru v krvi (BG) i pod vodou. Glykemii je mo\u017eno m\u011b\u0159it za pomocí vodot\u011bsných monitorovacích p\u0159ístroj\u016f, jejich\u017e \u010didla jsou umíst\u011bná pod mokrým oblekem.<\/p>\n Výzkum plicního edému vyvolaného zadr\u017eováním dechu <\/strong>p\u0159inesl nové poznatky o genetických dispozicích, které by mohly \u010dinit n\u011bkteré potáp\u011b\u010de náchyln\u011bjší k rozvoji DCS. N\u011bkolik nedávno provedených studií nazna\u010dilo, \u017ee ur\u010dité genetické varianty enzymu e-NOS, které obsahují kyselinu glutamovou namísto kyseliny asparagové, vedou k vyšší produkci oxidu dusnatého (NO), co\u017e m\u016f\u017ee mít ochranné ú\u010dinky proti DCS.<\/p>\n O bublinkách<\/strong> toho víme hodn\u011b, ovšem p\u0159esný mechanismus jejich vzniku z\u016fstával a\u017e do nedávna dosti nejasný. C. Balestra, profesor na bruselské vysoké škole Haute-Ecole Paul Henri Spaak a vedoucí tamní laborato\u0159e integrované fyziologie (Integrative Physiology Lab), \u0159ídil výzkum zam\u011b\u0159ený na tvorbu bublinek v hyperbarické dekompresi, tj. na tvorbu bublinek plynného dusíku v cévní soustav\u011b potáp\u011b\u010de po p\u0159ístrojovém potáp\u011bní a s tím související fyzikální a fyziologické procesy. Aby byl jasn\u011b viditelný r\u016fst bublinek i jejich hustota, co\u017e by umo\u017enilo p\u0159esné sledování mechanismu jejich vzniku, pou\u017eil profesor Balestra experimentální soupravu ur\u010denou k optickému zaznamenávání sledovaných jev\u016f. Poté zkoumal dva odlišné druhy tká\u0148ových povrch\u016f, tj. hydrofilní a hydrofobní, jinými slovy – tká\u0148 svalovou a tká\u0148 tukovou. P\u0159itom zjistil významn\u011b více bublinek na tukové tkáni (hydrofobní) ne\u017e na tkáni svalové (hydrofilní). Z\u0159ejm\u011b to souvisí s výskytem tzv. hydrofobních nuklea\u010dních bod\u016f, na kterých se mohou bublinky tvo\u0159it. Vše nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee s p\u0159ibývajícím v\u011bkem roste i po\u010det t\u011bchto hydrofobních bod\u016f v cévní soustav\u011b \u010dlov\u011bka, co\u017e by vysv\u011btlovalo zvyšující se riziko mo\u017eného DCS u starších jedinc\u016f, ale také vyšší nebezpe\u010dí výskytu Alzheimerovy choroby, celiakie (nesnášenlivosti lepku), r\u016fzných alergií, diabetu a rakoviny. Hydrofobní body existující na vnit\u0159ní vrstv\u011b cév, kde se mohou tvo\u0159it bublinky, mají tudí\u017e dalekosáhlý interdisciplinární význam a tyto nov\u011b zjišt\u011bné poznatky mohou být p\u0159ínosem nejen pro potáp\u011b\u010de.<\/p>\n Peter Germonpré (\u0159editel St\u0159ediska pro hyberbarickou kyslíkovou terapii ve Vojenské nemocnici v Bruselu) zd\u016fraznil d\u016fle\u017eitost tzv. p\u0159edb\u011b\u017ené p\u0159ípravy<\/strong> sestávající z \u0159ady krok\u016f, které m\u016f\u017ee (a má) ka\u017edý potáp\u011b\u010d u\u010dinit p\u0159ed ponorem, aby sní\u017eil nebezpe\u010dí DCS. Všeobecn\u011b se má za to, \u017ee existují dva mo\u017ené mechanismy, jak sní\u017eit mno\u017eství bublinek: biochemický, tj. ovliv\u0148ování oxida\u010dní zán\u011btlivé reakce vyvolané p\u0159ítomností dekompresních bublinek v t\u011ble a mechanický, tj. sni\u017eování mno\u017eství bublinkových „jader“ v cévním \u0159e\u010dišti. Pro sni\u017eování mno\u017eství bublinek se p\u0159ed potáp\u011bním doporu\u010dují následující kroky: fyzické cvi\u010dení, pobyt v teple, hydratace, dýchání kyslíku, vibrace aplikované na celé t\u011blo a konzumace potravin obsahujících antioxidanty. V zásad\u011b lze \u0159íci, \u017ee fyzické cvi\u010dení<\/strong> podporuje ventilaci a zbavování se bublinek. Tepelný stres má za následek produkci bílkovin tepelného šoku, které mohou také bránit tvorb\u011b bublinek. Rovn\u011b\u017e dostate\u010dná hydratace<\/strong> má známé preventivní ú\u010dinky. Ú\u010dinná hydratace se musí provád\u011bt v\u017edy delší dobu p\u0159ed ponorem, aby se voda dostala do t\u011blních tkání. Pít hodn\u011b vody t\u011bsn\u011b p\u0159ed ponorem nepom\u016f\u017ee, tím se pouze zv\u011btší objem tekutin v cévách, co\u017e pak vede k rychlému úbytku tekutin b\u011bhem ponoru a to naopak nebezpe\u010dí DCS zvyšuje. Mechanická vibrace<\/strong> aplikovaná na celé t\u011blo p\u0159ed ponorem sni\u017euje nebezpe\u010dí DCS z\u0159ejm\u011b díky vyt\u011bsn\u011bní ji\u017e existujících mikrobublinek. Proto také n\u011bkte\u0159í provozovatelé potáp\u011b\u010dských st\u0159edisek up\u0159ednost\u0148ují p\u0159epravu na místo potáp\u011bní v rychlém lehkém motorovém \u010dlunu. D\u016fle\u017eitou roli v eliminaci nuklea\u010dních center bublinek má lymfatická drená\u017e, která je rovn\u011b\u017e podporována vibracemi p\u0159ed ponorem. A kone\u010dn\u011b i dýchání stoprocentního kyslíku <\/strong>p\u0159ed ponorem pat\u0159í k ú\u010dinným zp\u016fsob\u016fm, jak dostat dusík z t\u011bla ven.<\/p>\n Rovn\u011b\u017e se zjistilo, \u017ee zatímco lehké fyzické cvi\u010dení má ochranné ú\u010dinky, náro\u010dné cvi\u010dení <\/strong>ve spojení s potáp\u011bním lze pova\u017eovat z d\u016fvodu jeho prozán\u011btlivých ú\u010dink\u016f na krevní cévy za významný rizikový faktor zvyšující nebezpe\u010dí rozvoje DCS. Dopady r\u016fzn\u011b intenzívních fyzických cvi\u010dení provád\u011bných p\u0159ed ponory, mezi ponory a po ponorech zkoumal Z. Dujic z Léka\u0159ské fakulty Univerzity Split v Chorvatsku. Další zajímavé poznatky, nap\u0159. jakou roli hraje p\u0159i DSC cévní endotel (ploché epitelové bu\u0148ky vystýlající cévy), toxicita kyslíku a koncepce „bionického“ potáp\u011b\u010de budou prezentovány ve druhé \u010dásti tohoto \u010dlánku, který bude zve\u0159ejn\u011bn v p\u0159íštím \u010dísle \u010dasopisu Alert Diver.<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Tématická publikace <\/span><\/strong><\/p>\n Vydalo nakladatelství Lambert Academic Publishing a lze zakoupit zde<\/span><\/a>, nebo si m\u016f\u017eete tuto publikaci objednat prost\u0159ednictvím kteréhokoliv knihkupectví pomocí \u010dísla ISBN 978-3-659-66233-1. Tato kniha se prodává za 49,90 € a všechny honorá\u0159e získané jejím prodejem se p\u0159evád\u011bjí na EUBS za ú\u010delem podpory dalšího výzkumu v oboru potáp\u011b\u010dské medicíny.<\/p>\n Zdroje vzd\u011blávání – jedna z výhod \u010dlenství v <\/strong>DAN<\/strong> <\/strong> O bublinkách zp\u016fsobujících dekompresní nemoc (DCS) v\u011bdí všichni potáp\u011b\u010di po celém sv\u011bt\u011b. Zpravidla jde o bublinky inertního plynu dusíku. DCS p\u0159edstavuje zdravotní riziko související s…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":11375186,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[384],"tags":[1881],"authors":[738],"class_list":["post-11385632","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky","tag-zdravotni-cast","authors-caren-liebscher-cs_cz"],"acf":[],"yoast_head":"\n
Cévní embolie (VGE<\/strong>) se dlouho pova\u017eovala za p\u0159í\u010dinu (i marker) DCS. \u010cím více bublinek v krvi, tím pravd\u011bpodobn\u011bji se dostaví p\u0159íznaky dekomprese. A jak je uvedeno ji\u017e shora, bublinky se tvo\u0159í na hydrofobních nuklea\u010dních bodech na povrchu krevních cév. Z tohoto d\u016fvodu je z\u0159ejmé, \u017ee udr\u017eování cévní soustavy (i celého t\u011bla) v dobré kondici m\u016f\u017ee vést ke sní\u017eení rizika DCS.<\/p>\n
Cvi\u010dení po potáp\u011bní m\u016f\u017ee vyvolat tzv. arterializaci \u017eil – otev\u0159ení drobných otvor\u016f ve st\u011bn\u011b \u017eíly, které umo\u017e\u0148ující pr\u016fchod bublinek ze \u017eilní do tepenné krve – co\u017e je jev, kterému se také \u0159íká shunting<\/em> (p\u0159esunování) a který je spojen se zvýšeným nebezpe\u010dím vzniku DCS. Intenzita arterializace je u ka\u017edého jedince individuální. U n\u011bkoho m\u016f\u017ee i prosté plavání na hladin\u011b, nebo p\u0159enášení výstroje po ponoru vyvolat tak silnou arterializaci, \u017ee se p\u0159ekro\u010dí její mezní hodnota.
Zjistilo se, \u017ee arterializaci p\u0159i cvi\u010dení se dá zabránit dýcháním stoprocentního kyslíku. O2<\/sub> vyvolává smrš\u0165ování cév s následným uzav\u0159ením otvor\u016f (shunt\u016f<\/em>). Tento jev nabízí zárove\u0148 vysv\u011btlení mechanismu ú\u010dinku dýchání kyslíku p\u0159i poskytování první pomoci v p\u0159ípad\u011b ji\u017e vzniklého dekompresního onemocn\u011bní.
Dv\u011b komparativní studie prokázaly ochranné ú\u010dinky aerobního b\u011bhání a anaerobní jízdy na kole p\u0159ed ponorem ve smyslu redukce mikro\u010dástic (tj. zárode\u010dných jader pro tvorbu bublinek). Naopak v 50 % p\u0159ípad\u016f se ukázalo, \u017ee fyzické cvi\u010dení po ponoru podporuje arterializaci. Záv\u011brem lze konstatovat, \u017ee potáp\u011b\u010d\u016fm, kte\u0159í jsou velkými „bublinká\u0159i“ se snadno vznikajícími arterialisa\u010dními otvory v krevních cestách, hrozí vysoké nebezpe\u010dí DCS. <\/p>\n
\n
“<\/strong>The Science of Diving, Things your instructor never told you<\/strong>”<\/strong><\/p>\n
\u010clenové DAN dostávají pravideln\u011b pozvánky a informace týkající se zajímavých konferencích, seminá\u0159\u016f a podobných akcí zam\u011b\u0159ených na bezpe\u010dnost p\u0159i potáp\u011bní. Slevy na vstupní poplatky nebo bezplatná ú\u010dast na takových akcích jsou jen jednou z výhod z \u010dlenství v DAN<\/span><\/a>.
Máme-li vás v\u010das informovat o podobných událostech, jakou byla konference PHYPODE, zaregistrujte se prosím na webové stránce DAN Europe<\/span><\/a>. Budete pravideln\u011b dostávat naše zpravodaje i cenné informace o r\u016fzných školeních první pomoci, mo\u017enostech pojišt\u011bní, webiná\u0159ích on-line atd.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"