![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/divers3-1500.jpg\")
<\/p>\nNaše poznání mechanism\u016f a ú\u010dink\u016f dusíkové narkózy (neboli narkózy zp\u016fsobené inertním plynem – IGN), kterou Jacques Cousteau poeticky nazval “blouzn\u011bním z hloubky”, se sice stále vyvíjí a prohlubuje, p\u0159esto se tento jev ji\u017e pom\u011brn\u011b dlouho pova\u017euje za velké nebezpe\u010dí ohro\u017eující bezpe\u010dnost potáp\u011b\u010d\u016f. Pravdou je, \u017ee sportovní potáp\u011b\u010di mnohem pravd\u011bpodobn\u011bji za\u017eijí IGN ne\u017e dekompresní onemocn\u011bní (DCI). I kdy\u017e se prokázalo, \u017ee potáp\u011b\u010di si na narkózu vypracovat toleranci nemohou, p\u0159esto je mo\u017ené nau\u010dit se, jak se dá vypo\u0159ádat s r\u016fznými stupni tohoto nebezpe\u010dného stavu.<\/p>\n
V raných dobách p\u0159ístrojového potáp\u011bní byla dusíková narkóza hlavním omezujícím faktorem p\u0159i ponorech pod 30-40 metr\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e potáp\u011b\u010di museli \u0159ešit sv\u016fj stav na vlastní nebezpe\u010dí, kdy\u017e se odvá\u017eili sestoupit hloub\u011bji. Dnes, díky mo\u017enostem pou\u017eívat plynné sm\u011bsi, lze sní\u017eit riziko plynoucí z IGN pom\u011brn\u011b snadno.<\/p>\n
<\/p>\n
P\u0159esto však stále p\u0159etrvává diskuse, jaký rozsah narkózy je ješt\u011b „p\u0159ijatelný“, do jaké míry se dá narkóza zvládnout a zdali i kyslík p\u0159ispívá k narkotické ú\u010dinnosti potáp\u011b\u010dova dýchacího plynu. V sou\u010dasnosti platí, \u017ee praxe existující v komunit\u011b sportovních potáp\u011b\u010d\u016f se velice r\u016fzní<\/a><\/strong>.<\/p>\n Hlavním problémem p\u0159i studiu IGN je neexistence objektivního a spolehlivého zjiš\u0165ování nástupu a záva\u017enosti (rozsahu) zmín\u011bné narkózy. Potáp\u011b\u010di se ukázali jako nespolehlivé zdroje informací, co se tý\u010de jejich vlastního hodnocení subjektivních p\u0159íznak\u016f a tradi\u010dní psychologické testování se provádí pod vodou jen velmi obtí\u017en\u011b.<\/p>\n V minulém desetiletí však výzkumní pracovníci z DAN Europe zve\u0159ejnili n\u011bkolik studií obsahujících hodnocení ú\u010dinnosti nového nástroje pro posouzení potáp\u011b\u010dových kognitivních schopností. Tato metoda se nazývá kritická frekvence blikání-fúze<\/em> (CFFF) a zdá se být objektivním m\u011b\u0159ítkem IGN, které lze snadno pou\u017eívat.<\/p>\n Tento \u010dlánek se zam\u011b\u0159í na dv\u011b studie nabízející nové a doslova p\u0159ekvapivé porozum\u011bní a pochopení IGN. V první studii, její\u017e výsledky byly zve\u0159ejn\u011bny v roce 2016, se pod názvem “Do Environmental Conditions Contribute to Narcosis Onset and Symptom Severity?<\/a>” zjiš\u0165ovaly ú\u010dinky r\u016fzných hyperbarických prost\u0159edí na IGN. Došlo se k záv\u011bru, \u017ee tlak a plyn mohou být jedinými externími faktory ovliv\u0148ujícími narkózu. Také se zjistilo, \u017ee nástup IGN za\u010díná po krátké fázi zvýšené mentální ostrosti bezprost\u0159edn\u011b po sestupu a „dozvuky“ narkózy p\u0159etrvávají alespo\u0148 30 minut po ponoru.<\/p>\n V druhé studii nazvané “Early detection of diving-related cognitive impairment of different nitrogen-oxygen gas mixtures using critical flicker fusion frequency<\/a>,“ kdy se srovnávala dusíková narkóza p\u0159i ponorech se vzduchem a s nitroxem (EANx) pomocí jak CFFF, tak i pou\u017eitím tradi\u010dních psychologických test\u016f, se došlo k záv\u011br\u016fm, \u017ee zvýšené parciální tlaky kyslíku v EAN mohou být významným modulátorem ú\u010dink\u016f IGN.<\/p>\n Kritická frekvence blikání-fúze (CFFF) je frekvence, p\u0159i které se blikající sv\u011btlo vnímá jako stálé a nep\u0159etr\u017eité. Tato metoda se vyvinula po\u010dátkem dvacátého století a za\u010dala se pou\u017eívat p\u0159i výzkumu fyziologie vid\u011bní. CFFF se stala d\u016fle\u017eitým nástrojem pro m\u011b\u0159ení mentální bd\u011blosti a ostrosti za podmínek zahrnujících patalogii, anestezi a pracovní zát\u011b\u017e p\u0159i létání.<\/p>\n Kdy\u017e se kognitivní funkce lidí zhoršují nebo sni\u017eují, frekvence, p\u0159i které se vnímá blikání, ustává, tj. „fúzní frekvence“ klesá. Naopak, p\u0159i stavech zvýšené mentální bd\u011blosti fúzní frekvence stoupá. A jeliko\u017e r\u016fzní jedinci vnímají odlišné frekvence, jako základní fúzní frekvence \u010dlov\u011bka se pova\u017euje 100% a CFFF se m\u011b\u0159í jako procento tohoto základu.<\/p>\n V roce 1960 poprvé upozornil zakladatel DAN USA, dr. Peter Bennett, na korelaci mezi mentálními stavy potáp\u011b\u010d\u016f, CFFF a elektroencefalogramem (EEG) a p\u0159i následných výzkumech se zjistilo, \u017ee zm\u011bny CFFF b\u011bhem ponoru s helioxovou saturací se p\u0159ibli\u017en\u011b shodují se zm\u011bnami EEG. Další výzkumy však tyto výsledky nezopakovaly a od pou\u017eívání CFFF se upustilo. <\/p>\n V posledních letech však výzkumní pracovníci DAN tuto zdánliv\u011b obskurní metodu vzk\u0159ísili a zaznamenali s ní slibné výsledky. V roce 2012 toti\u017e prokázali, \u017ee testy CFFF umo\u017e\u0148ují spolehlivé m\u011b\u0159ení pod vodou<\/a> a poskytují výsledky zjiš\u0165ování kognitivních funkcí potáp\u011b\u010de podobné, jakých se dosahuje u test\u016f p\u0159i pou\u017eití psychologického experimentálního jazyka <\/a>(PEBL), kdy\u017e se dýchá vzduch a kyslík za atmosférického tlaku <\/a>(2014).<\/p>\n Testy CFFF se provád\u011bjí pod vodou mnohem snadn\u011bji ne\u017e testy s PEBL a také je testovaný subjekt nem\u016f\u017ee nijak snadno ovlivnit. Uskute\u010d\u0148ují se pomocí malého válce opat\u0159eného modrou kontrolkou LED a rotujícím krou\u017ekem, který m\u011bní frekvenci blikání. B\u011bhem testu se dívá potáp\u011b\u010d p\u0159ímo na kontrolku LED. Testující badatel pak frekvenci blikání zvyšuje nebo sni\u017euje. Kdy\u017e se potáp\u011b\u010di za\u010dne jevit blikání kontrolky LED jako stálý stav (fúze), test se zastaví a fúzní frekvence se zaznamená. Výsledky se poté porovnají s CFFF p\u0159íslušného jedince p\u0159ed ponorem, co\u017e slou\u017eí jako základ. V daném p\u0159ípad\u011b se zvýšení fúzní frekvence rovná zvýšené kognitivní funkci a sní\u017eení se pova\u017euje za d\u016fkaz existující narkózy IGN.<\/p>\n Jeliko\u017e se ví, \u017ee potáp\u011b\u010di se pod vodou adaptují, všeobecn\u011b se uznává, \u017ee i samotné prost\u0159edí ovliv\u0148uje výkonnost, a to kombinací r\u016fzných faktor\u016f. Z tohoto d\u016fvodu se sleduje celá \u0159ada faktor\u016f, které z\u0159ejm\u011b p\u0159ispívají k nástupu narkózy IGN i k její intenzit\u011b.<\/p>\n Za jeden z hlavních faktor\u016f ovliv\u0148ujících IGN se pova\u017eují zvýšené parciální tlaky oxidu uhli\u010ditého (PCO2<\/sub>) vzniklé vy\u010derpáním p\u0159i práci, usilovným plaváním, ale také námahou p\u0159i samotném dýchání. Zvýšené parciální tlaky PCO2<\/sub> toti\u017e vedou k rozší\u0159ení mozkových cév, co\u017e má za následek vyšší hladiny dusíku v mozku. Dalším pravd\u011bpodobným faktorem je chlad, nebo\u0165 ten zp\u016fsobuje zú\u017eení periferních cév, ale proto\u017ee mozkové cévy se zú\u017eit nemohou, výsledkem je zvýšené zatí\u017eení mozku dusíkem. <\/p>\n Dalšími faktory, které z\u0159ejm\u011b p\u0159ispívají k narkóze IGN, je u\u017eití alkoholu nebo drog, kocovina nebo únava, úzkost, p\u0159etí\u017eenost, stres, omezená viditelnost, rychlost sestupu, závrat\u011b a prostorová dezorientace. Z v\u011bdeckého pohledu však pro tyto faktory neexistuje dostatek d\u016fkaz\u016f, proto je nutné získat v tomto sm\u011bru více p\u0159esných údaj\u016f. Z tohoto d\u016fvodu se tato první studie zam\u011b\u0159ila na potáp\u011b\u010dské prost\u0159edí.<\/p>\n Výzkumníci získali vyrovnanou skupinu slo\u017eenou ze 40 potáp\u011b\u010d\u016f neku\u0159ák\u016f ve v\u011bku 30-40 let, kte\u0159í pravideln\u011b cvi\u010dí a jejich\u017e index t\u011blesné hmotnosti (BMI) dosahoval hodnoty 20-25. Tito potáp\u011b\u010di se 72 hodin p\u0159ed uskute\u010dn\u011bním výzkumu zdr\u017eeli po\u017eití jakéhokoli alkoholu.<\/p>\n Ponory provedené v rámci testu byly do hloubky 30 metr\u016f po dobu 20 minut v nejni\u017eším bod\u011b, ale v t\u0159ech odlišných prost\u0159edích: v hyperbarické komo\u0159e, v hlubokém bazénu Nemo 33 a na oceánu. Teplota vody v bazénu byla 33°C, neexistovala \u017eádná tepelná ochrana. Teplota oceánu byla 19°C a potáp\u011b\u010di m\u011bli na sob\u011b \u0159ádné neoprénové kombinézy.<\/p>\n U ka\u017edého ponoru se provedlo p\u011bt ní\u017ee uvedených m\u011b\u0159ení typu CFFF:<\/p>\n Podle autor\u016f se jednalo o v\u016fbec první m\u011b\u0159ení ú\u010dink\u016f IGN u standardní populace za odlišných podmínek prost\u0159edí (tj. za sucha oproti mokru, s ochranným od\u011bvem \u010di bez takové ochrany, bez zohled\u0148ování rozdílu mezi mo\u0159skou vodou a vodou v bazénu). Zjišt\u011bné výsledky byly p\u0159ekvapivé.<\/p>\n <\/p>\n Jak ukazuje obrázek 1, výsledky CFFF byly pozoruhodn\u011b shodné u všech t\u0159í prost\u0159edí. Za prvé, hodnoty CFFF u potáp\u011b\u010d\u016f se p\u0159i dosa\u017eené hloubce zvýšily, co\u017e nazna\u010dovalo zvýšenou kognitivní funkci. O 15 minut pozd\u011bji došlo k významnému poklesu hodnot CFFF, tedy ke kognitivní degradaci, nebo\u0165 z\u0159ejm\u011b za\u010dínala p\u016fsobit narkóza. Kupodivu toto zhoršení p\u0159etrvávalo i na hladin\u011b a ješt\u011b 30 minut po ponoru.<\/p>\n Toto p\u0159etrvávání narkózy nazna\u010duje, \u017ee stará rada jednoduše vystoupat o n\u011bkolik metr\u016f výše p\u0159i nástupu narkotického stavu je z\u0159ejm\u011b naprosto neú\u010dinná strategie. Rovn\u011b\u017e p\u0159ekvapivé bylo zjišt\u011bní zvýšených hodnost CFFF p\u0159i dosa\u017eení nejv\u011btší hloubky, co\u017e nazna\u010dovalo zvýšené mentální vzrušení.<\/p>\n Podle v\u011bdc\u016f se tyto poznatky shodují s proteinovou teorií narkózy, její\u017e mechanismus za\u010dal poslední dobou vytla\u010dovat starší Meyer-Overtonovu teorii<\/a> anestézie zalo\u017eenou na rozpustnosti lipid\u016f, i kdy\u017e podobné ú\u010dinky mají z\u0159ejm\u011b oba mechanismy.<\/p>\n Auto\u0159i studie vyslovili hypotézu, \u017ee pozorované ú\u010dinky mozkového vzrušení s následnou degradací jsou výsledkem rovnováhy mezi „drogovými“ ú\u010dinky dusíku a kyslíku na receptory GABA a farmakokinetikou t\u011bchto interakcí. Kyslík neurotransmitery aktivuje, zatímco dusík na n\u011b p\u016fsobí tlumiv\u011b (viz Rostain et al.<\/a> 2011; Balestra et al<\/a>. 2018).<\/p>\n Auto\u0159i došli k záv\u011bru, \u017ee p\u0159i objektivním m\u011b\u0159ení mohou být tlak a plyn jedinými externími faktory ovliv\u0148ujícími narkózu IGN. Jeliko\u017e tato studia nebyla zam\u011b\u0159ená na stavy p\u0159i zatí\u017eení (tj. p\u0159i zvýšených PCO2<\/sub>), mohlo by se jednat (a pravd\u011bpodobn\u011b se jedná) o kritický faktor.<\/a><\/p>\n Existuje n\u011bkolik srovnatelných studií na vliv dýchacího vzduchu a obohaceného dýchacího plynu typu nitrox (EANx) na narkózu IGN. N\u011bkteré studie popisují zhoršenou psychomotorickou výkonnost p\u0159i dýchání O2<\/sub> <\/sub>nebo EANx. V jiných studiích se uvádí, \u017ee narkotické zhoršení je stejné, i kdy\u017e to potáp\u011b\u010di mohou vnímat jinak. Cílem t\u011bchto studií bylo zlepšit kognitivní výkonnost zm\u011bnou parciálních tlak\u016f kyslíku a zvýšit efektivitu CFFF jako m\u011b\u0159icího nástroje.<\/p>\n Pro tuto studii v\u011bdci vybrali osm potáp\u011b\u010d\u016f, op\u011bt ve v\u011bku 30-40 let s BMI 20-25. Testovací ponory se uskute\u010dnily se vzduchem nebo s EANx 40 v náhodném po\u0159adí v suché komo\u0159e, kde se vdechované plyny dopravovaly skrze obli\u010dejovou masku. Profil ponoru byl stanoven tak, aby vyvolal narkózu: do 30 metr\u016f nebo 4 ATA s pobytem v nejni\u017eším bodu po dobu 22 minut a s 12 minutami lineární dekomprese v 3 metrech za minutu s t\u0159íminutovou bezpe\u010dnostní zastávkou v hloubce 3 metr\u016f.<\/p>\n Kognitivní výkonnost potáp\u011b\u010d\u016f se vyhodnocovala b\u011bhem ponor\u016f jak testovacím p\u0159ístrojem na CFFF, tak pomocí souboru po\u010díta\u010dových test\u016f s pou\u017eitím PEBL, kdy se provád\u011bly testy matematické, stopovací a testy na vnímání bd\u011blosti. A stejn\u011b jako v p\u0159edchozí studii se potáp\u011b\u010di hodnotili p\u0159ed ponorem, p\u0159i dosa\u017eení tlaku 4 ATA, p\u0159i výstupu z tlaku 4 ATA, na hladin\u011b a 30 minut po ponoru.<\/p>\n Jak ukazuje obrázek 2, pr\u016fb\u011bh hodnot CFFF p\u0159i pou\u017eití vzduchu a EANx vykazoval podobný vzorec jako u první studie. P\u0159i dýchání vzduchu se hodnoty CFFF zvýšily p\u0159i dosa\u017eení tlaku 4 ATA a po 15 minutách následoval pokles. Zhoršení p\u0159etrvávalo i na hladin\u011b a po dobu 30 minut po ponoru. P\u0159i dýchání EANx se hodnoty CFFF zvýšily p\u0159i dosa\u017eení stanovené hloubky a po 15 minutách se sní\u017eily. Po sní\u017eení však následoval návrat k základní hodnot\u011b. Od základu se statisticky lišilo jen první m\u011b\u0159ení.<\/p>\n Obrázek 3 ukazuje významnou inverzní korelaci mezi zm\u011bnami hodnot CFFF a \u010dasem pot\u0159ebným k dokon\u010dení test\u016f PEBL u obou sm\u011bsí plyn\u016f. Podobn\u011b jako u hodnot CFFF \u010das pot\u0159ebný k provedení test\u016f nazna\u010doval zlepšení p\u0159i dosa\u017eení hloubky u obou plyn\u016f a poté nastalo zhoršení (jednalo se o delší \u010dasy), kdy\u017e ponor pokra\u010doval a trvalo to a\u017e 30 minut po ponoru. Tím se potvrdila validita CFFF jako m\u011b\u0159icího nástroje za hyperbarických podmínek a bylo z\u0159ejmé, \u017ee výsledky CFFF jsou srovnatelné s t\u011bmi p\u0159i pou\u017eití PEBL.<\/p>\n I kdy\u017e se p\u0159i ponorech projevoval podobný pr\u016fb\u011bh, mezi ob\u011bma plyny existoval jeden významný rozdíl. EANx byl typický pro v\u011btší mozkovou aktivitu, ne\u017e tomu bylo u ponor\u016f se vzduchem a také tam docházelo k mírn\u011bjšímu zhoršení v pozd\u011bjší fázi ponoru a po ponoru. Tato skute\u010dnost se shodovala s výsledky první studie zam\u011b\u0159ené na r\u016fzné podmínky odlišných prost\u0159edí.<\/p>\n Auto\u0159i této studie vyslovili hypotézu, \u017ee v\u011btší podíl vdechovaného kyslíku má prosp\u011bšný ú\u010dinek na bd\u011blost a kognitivní výkonnost. To se prokázalo také p\u0159i jiných výzkumech zam\u011b\u0159ených na dýchání kyslíku. Rovn\u011b\u017e to nazna\u010duje mo\u017enost, \u017ee potáp\u011b\u010di náchylní na narkózu IGN mohou být rovn\u011b\u017e citliví na ú\u010dinky zvýšeného PO2<\/sub>. Navíc i malé sní\u017eení PN2 m\u011blo za následek prosp\u011bšný ú\u010dinek EANx 28<\/a> (28% kyslíku) na kognitivní výkonnost v p\u0159edchozí studii.<\/p>\n Co z toho vyplývá? Tato studie podpo\u0159ila tvrzení prosazované mezinárodní potáp\u011b\u010dskou organizací Global Underwater Explorers (GUE), \u017ee “stla\u010dený vzduch pat\u0159í do pneumatik.” Potáp\u011b\u010di z\u0159ejm\u011b za\u017eijí mén\u011b narkózy, kdy\u017e se budou potáp\u011bt s nitroxem ne\u017e se vzduchem, navíc nitrox nabízí i další výhody v souvislosti s dekompresí.<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Klí\u010dové odkazy<\/span><\/strong><\/p>\n Rocco M, Pelaia P, Di Benedetto P, Conte G, Maggi L, Fiorelli S, Mercieri M, Balestra C, De Blasi RA & Investigators RP. (2019). Inert gas narcosis in scuba diving, different gases different reactions. Eur J Appl Physiol<\/em> 119, 247-255.<\/p>\n Lafere P, Hemelryck W, Germonpre P, Matity L, Guerrero F & Balestra C. (2019). Early detection of diving-related cognitive impairment of different nitrogen-oxygen gas mixtures using critical flicker fusion frequency.<\/a> Diving Hyperb Med<\/em> 49, 119-126.<\/p>\n Balestra C, Machado ML, Theunissen S, Balestra A, Cialoni D, Clot C, Besnard S, Kammacher L, Delzenne J, Germonpre P & Lafere P. (2018). Critical Flicker Fusion Frequency: A Marker of Cerebral Arousal During Modified Gravitational Conditions Related to Parabolic Flights<\/a>. Front Physiol<\/em> 9, 1403.<\/p>\n Lafere P, Balestra C, Hemelryck W, Guerrero F & Germonpre P. (2016). Do Environmental Conditions Contribute to Narcosis Onset and Symptom Severity?<\/a> International journal of sports medicine<\/em> 37, 1124-1128.<\/p>\n Freiberger JJ, Derrick BJ, Natoli MJ, Akushevich I, Schinazi EA, Parker C, Stolp BW, Bennett PB, Vann RD, Dunworth SA & Moon RE. (2016). Assessment of the interaction of hyperbaric N2, CO2, and O2 on psychomotor performance in divers.<\/a> J Appl Physiol (1985)<\/em> 121,<\/strong> 953-964.<\/p>\n Balestra C, Lafere P & Germonpre P. (2012). Persistence of critical flicker fusion frequency impairment after a 33 mfw SCUBA dive: evidence of prolonged nitrogen narcosis? <\/a>Eur J Appl Physiol<\/em> 112, 4063-4068.<\/p>\n Rostain, J. C., Lavoute, C., Risso, J. J., Vallee, N., and Weiss, M. (2011). A review of recent neurochemical data on inert gas narcosis<\/a>. Undersea Hyperb. Med.<\/em>38, 49–59. <\/strong><\/p>\n <\/p>\n Další zdroje:<\/span><\/strong><\/p>\n The Science of Diving: Things your instructor never told you <\/em>(DAN Member's link <\/a>– NON Member's link<\/a>)<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n O autorovi<\/span><\/strong><\/p>\n Michael je noviná\u0159 vyznamenaný \u0159adou cen, a zárove\u0148 odborník zabývající se ji\u017e n\u011bkolik desetiletí potáp\u011bním a nejr\u016fzn\u011bjšími technickými aspekty souvisejícími s potáp\u011bním. Je p\u0159ímým autorem pojmu „technické potáp\u011bní“. Jeho \u010dlánky a studie byly zve\u0159ejn\u011bny v \u010dasopisech jako Alert Diver, DIVER, Quest, Scientific American, Scuba Times, Sports Diver, Undercurrent, Undersea Journal, WIRED a X-Ray. Zalo\u017eil a pracoval ve funkci šéfredaktora aquaCORPS, co\u017e pomohlo za\u0159adit technické potáp\u011bní do hlavního spektra sportovního potáp\u011bní. Rovn\u011b\u017e po\u0159ádal první konference Tek, EuroTek a AsiaTek.<\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Naše poznání mechanism\u016f a ú\u010dink\u016f dusíkové narkózy (neboli narkózy zp\u016fsobené inertním plynem – IGN), kterou Jacques Cousteau poeticky nazval “blouzn\u011bním z hloubky”, se sice stále…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":11376386,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[384],"tags":[1881],"authors":[1488],"class_list":["post-11385750","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky","tag-zdravotni-cast","authors-michael-menduno"],"acf":[],"yoast_head":"\nStru\u010dn\u011b k blikání-fúzi<\/h3>\n
![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/divers-1500.jpg\")
<\/p>\n![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/graphiquecolle-device-1000.jpg\")
<\/p>\nJak dalece zále\u017eí na prost\u0159edí?<\/h3>\n
![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/divers2-1500.jpg\")
<\/p>\n\n
![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/graphiquecolle-3.jpg\")
<\/p>\nVzduch versus nitrox<\/h3>\n
![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/fig2-1500.jpg\")
<\/p>\n![](\"\/wp-content\/uploads\/imgimport\/1013\/fig1-1500.jpg\")
<\/p>\nStla\u010dený vzduch pat\u0159í do pneumatik?<\/h3>\n
\n
\n