Club nebo Pro tipy ohledně odpovědnosti

TŘETÍ STRANA A PROFESIONÁLNÍ ODPOVĚDNOST
Pojistné produkty DAN týkající se potápění nabízejí pojištění “šité na míru” pro rekreační a profesionální potápěče, potápěčské instruktory, potápěčské školy i kluby. Široká škála přesně zaměřených pojistek a pojistných plánů je sestavena tak, aby uspokojila specifické potřeby a požadavky vyplývající z nejrůznějších činností souvisejících s potápěním.
 

Pojištění by se nemělo kupovat bez rozmyslu, nejdříve je nutno položit si následující otázky:

• Jaký druh pojištění se hodí pro mne?
• Co se hradí z mé pojistky?
• Bude mi něco hrazeno z nějaké pojistky, kde nejsem pojištěncem?
• Která pojistka platí v případě nehody?

Příslušné odpovědi se musí vztahovat přímo na vaše osobní potřeby a požadavky. Pojišťovna DAN Europe Insurance Brokers Ltd jako součást DAN Europe Group vám ráda poskytne všechny potřebné odpovědi.
Když se rozhodujete, jaký druh pojištění vlastně potřebujete, je odpověď v případě sportovního potápěče celkem jednoduchá. Když se ale jedná o profesionální odpovědnost instruktorů/průvodců a jejich klubů / potápěčských středisek, je již možností více a výběr poněkud složitější.

Potápěčský klub by měl mít samozřejmě pojištění na úhradu plynoucí z odpovědnosti za třetí strany a profesionální činnost, a to na své vlastní jméno1; z takového pojištění by se vyplácely částky, za které by potápěčský klub nesl občanskoprávní nebo zákonnou odpovědnost, tj. odškodnění za nehody mající za následek tělesné zranění nebo újmu na majetku, kteréžto nehody se udály při provozování služeb potápěčského klubu v zemi své činnosti.

Kdo jsou ty ’třetí strany’? V souvislosti s potápěním znamená termín ‘třetí strana’ účastníky kurzů, potápěče praktikující přístrojové potápění, kteří jsou zapojeni do technicko-vědeckých činností, členy klubu, klienty pojištěných potápěčských středisek i jedince z široké veřejnosti. Zaměstnanci potápěčského klubu/střediska se za ‘třetí strany’ nepovažují.
Potřebuje potápěčské středisko nebo klub své vlastní pojištění, když všichni jeho instruktoři / průvodci jsou pojištěni na svou vlastní odpovědnost? Zde si musí člověk položit především otázku, zdali by byl klub (nebo středisko) žalovatelný (žalovatelné) třetí stranou, nehledě na to, že by třetí strana žalovala např. i instruktora.

Je velmi pravděpodobné, že třetí strana by žalovala každého, kdo měl s věcí něco společného a klub by mohl být považován subjekt, který nese za péči o své klienty/členy vyšší odpovědnost než soukromá osoba. Zpravidla se také očekává, že zaměstnavatel ze zákona odpovídá za činnost svých zaměstnanců, samozřejmě za tu, kterou vykonávají při plnění svých pracovních povinností. V každém případě lze očekávat, že z pojištění instruktora / průvodce se odškodní pouze a jen odpovědnost konkrétního instruktora / průvodce, určitě ne odpovědnost, kterou nese jeho nadřízený. Jako příklad lze uvést organizování potápěčských kurzů, což je jedna (z mnoha) činností, za kterou nese odpovědnost potápěčský klub/středisko, jestliže něco nezanedbal samotný instruktor. Pojištění instruktora se na odpovědnost za takovou činnost nevztahuje, a to dokonce ani v případě, kdyby byl organizátor sám zároveň i instruktorem.

Potřebuje si profesionální instruktor / průvodce zakoupit své  osobní pojištění na odpovědnost za svou profesionální činnost a za třetí stranu, když potápěčský klub / potápěčské středisko, pro které pracuje, již pojištění má? Zcela určitě platí, že nejen potápěčský klub může být žalován jako právnická osoba. Profesionální potápěčský instruktor nebo průvodce se může rovněž stát ze zákona odpovědný za svou činnost provozovanou v potápěčském klubu/středisku.

Navíc existuje řada situací, kdy se činnost instruktora/průvodce neprovádí pouze pro potápěčský klub / potápěčské středisko, např. jestliže instruktor pracuje “na volné noze”, nebo vezme přítele a  poskytne mu lekci (nebo s ním provede ponor). Taková činnost samozřejmě nesouvisí s potápěčským klubem/střediskem a proto by se jakákoliv událost nehradila z klubového/střediskového pojištění. Rovněž se může stát, že klub/středisko neobnoví včas své prošlé pojištění, nebo nějakým způsobem poruší pojistné podmínky a tím zanikne možnost pojistného odškodnění. Ze všech těchto důvodů je pro profesionálního potápěče daleko nejlepší a nejjistější “řídit sám svůj osud” a mít uzavřené vlastní pojištění na svou profesionální činnost.

Bylo by možné žalovat potápěčský klub / potápěčské středisko nebo profesionálního instruktora / průvodce, jestliže jejich klient předem podepsal dohodu o zřeknutí se svých nároků nebo rezignaci na odpovědnost zmíněných subjektů? Jestliže klient/ potápěč provozující přístrojové potápění vstoupí do smluvního vztahu s potápěčským klubem XYZ kvůli jakékoliv z klubových potápěčských činností, tak potápěčský klub i profesionální potápěčský instruktor jsou takovému klientu povinni poskytnout řádnou péči bez ohledu na jakékoliv (i předem podepsané) klientovo vzdání se svých nároků a rezignaci na jeich odpovědnost. V mnoha právních systémech je právní síla takového vzdání se a rezignace přímo sporná, neboť v těchto právních systémech se považuje povinná péče za silnější a důležitější závazek než jakékoliv smluvní ujednání.

Příklad:
Co se stane, jestliže bylo příčinou potápěčské nehody selhání nějakého přístroje?

• Velmi pravděpodobně zažaluje klient-potápěč jak klub, tak i instruktora
• Soud bude muset rozhodnout, zdali byla povinná péče porušena potápěčským klubem a/nebo profesionálním instruktorem, nebo oběma (klub za poskytnutí vadného přístroje a instruktora ze nedostatečné zkontrolování tohoto přístroje)

Jak již bylo řečeno, student přístrojového potápění může žalovat jak potápěčský klub XYZ, tak i instruktora ve funkci klubového/střediskového instruktora a/nebo může být on sám považován za osobně odpovědného. Díky klubovému pojištění bude profesionální instruktor těžit z výhody pojištění na klubovou odpovědnost, ovšem pouze v případě, že pojistný limit zakoupený klubem/střediskem je dostatečně vysoký a klub neporušil žádnou pojistnou podmínku. Kdyby se tak stalo (t.j. pojistná podmínka byla porušena), zůstal by instruktor bez jakéhokoliv pojistného krytí ze strany klubu/střediska.

Naopak platí, že klub ani středisko nemají pojištěnu svou odpovědnost z osobního pojištění instruktora na jeho profesionální činnost. Proto je důležité pro klub i pro instruktorův “klid duše”, aby měli oba řádně zakoupené a uzavřené pojištění na odpovědnost za své činnosti.
Za zmínku rovněž stojí, že pojištění na profesionální odpovědnost a za třetí strany v souvislosti s potápěčskými činnostmi (pojištění klubu) se nesmí zaměnit za pojištění na všeobecnou občanskoprávní odpovědnost a odpovědnost za provozování lodi/člunu. Tato dvě pojištění nejsou automaticky součástí pojištění zmíněného v úvodní části této věty a musí se řešit odděleně.

Jaké jsou první kroky, které musí učinit potápěčský klub a instruktor po potápěčské nehodě?

• Všechny nehody by se měly ohlásit pojišťovateli (pojišťovně) co nejdříve po datu nehody (ať již jsou k dispozici doklady nebo ne, a i když si nejste jisti, zdali bude nárok uspokojen nebo ne).
• Zástupce pojišťovatele si zpravidla vyžádá některé z následujících dokladů/důkazů: zprávy o svědecké výpovědi • zprávy zdravotní • zprávy policejní •zprávy pitevní nebo o hledání mrtvoly • účetní stvrzenky, smlouvy, zdravotní dotazníky, doklady o vzdání se nároků • formuláře s vyplněnými nároky, profily ponorů, jakož i další důkazní a podpůrnou dokumentaci.
• Zvláště svědecké výpovědi by měly být zapsány a podepsány ještě předtím, než potenciální svědci opustí místo nehody nebo potápěčský klub (svědci se mohou obtížně hledat, jakmile z místa odejdou)

• Jestliže pojišťovna odmítne souhlas s odškodněním, vyhněte se prosím jakémukoliv přijetí odpovědnosti a/nebo jakémukoliv dohodnutí se s úřady/třetí stranou/klientem, neboť takové jednání by mohlo poškodit váš nárok. Doba bezprostředně po nehodě není ten správný čas pro diskusi o zavinění a o odpovědnosti, v takové chvíli je třeba řešit naléhavou pomoc, které může být právě nejvíce zapotřebí.
• Všechny doklady, které dostanete od úřadů/třetí strany/klienta/ právníků atd., jako například požadavky na odškodnění, je třeba ponechat je bez odpovědi a neprodleně je doručit své pojišťovně. Na takové požadavky musí odpovědět profesionálové, a to příslušným způsobem.
• A jakékoliv změny nebo případný vývoj situace související s nehodou se musí rovněž co nejdříve oznámit pojišťovně.