Potápění s kolegou a DCS

Potápění v průzračných vodách Jaderského moře spojené s hledáním předmětů z dávno ztroskotaných lodí, to byl lákavý cíl čtveřice maďarských přátel, kteří si loni v květnu vyrazili do Chorvatska užít si krásný a zajímavý víkend. Všichni jsou poměrně mladí (od 30 do 34 let) a v dobré kondici, také se jedná o dosti zkušené potápěče, jeden z nich je dokonce potápěčský instruktor.

Prvního dne provedla skupina pouze jeden zkušební ponor do hloubky asi 16 metrů. Trval 35 minut a vše proběhlo naprosto hladce.

Následujícího dne hodlali všichni čtyři společně navštívit vrak lodi Baron Gautsch ležící v hloubce 38 metrů. Ponor však netrval dlouho, neboť instruktor zjistil, že má v obleku díru a tím by riskoval nebezpečí podchlazení. Na jaře zde bývá teplota vody v této hloubce jen asi 10 stupňů. Instruktor si uvědomil, že bude musit ponor přerušit. Jeho kolega chráněný sedmimilimetrovým oblekem mu pomohl zpět k hladině a zbývající dva členové skupiny je následovali. Všichni měli dost vzduchu na dodržování nutných dekompresních zastávek.

Podle jejich líčení navzdory problému s oblekem neplavali příliš rychle a po výstupu z vody nepociťovali žádné zvláštní příznaky. Po tomto nezdařeném ponoru se asi o tři hodiny později vydali autem na cestu zpět do Maďarska (500 km).

A tehdy to začalo. Jakmile začali s autem přejíždět hory, člen skupiny, kterému hrozilo podchlazení, začal mít zdravotní potíže: jak známo, vystoupání do výšek po ponoru může vyvolat DCS. Začal pociťovat závratě, bolela jej ramena a cítil se slabě. Dokonce i kolega, který mu pomáhal při výstupu, pozoroval stejné příznaky, i když slabší. Skupina se rozhodla v cestě pokračovat, koneckonců Maďarsko není tak daleko, ale pro jistotu zavolali národní nouzovou linku DAN. Operátor se přesvědčil, že se na ně vztahuje pojištění DAN Sport Silver a okamžitě informoval nejbližší hyperbarické středisko. Mezitím se stav obou postižených zhoršil. Naštěstí mohli řídit auto jejich další dva přátelé!

Po příjezdu do Maďarska byli oba muži okamžitě vyhledáni záchranou službou. První z nich již byl v částečném bezvědomí, měl žaludeční cutis marmorata a trpěl vážnými neurologickými příznaky – únavou, závratěmi, otupělými reflexy, špatnou koordinací a ztrátou rovnováhy. Diagnóza byla jasná: jednalo se o dekompresní onemocnění, které se musí léčit podle tabulky 6 válečného námořnictva Spojených států. K úplnému odstranění zmíněných příznaků bylo zapotřebí několik pobytů v dekompresní komoře po dobu šesti dnů.

Podobně se vedlo i jeho kolegovi, neboť i on byl postižen příznaky dekompresního onemocnění: (cutis marmorata v trupu, svědivostí, únavou, bolestí hlavy a bolestmi nohou). I on podstoupil terapii podle tabulky 6, i když kratší. Zbývající dva členové skupiny se cítili poněkud unaveni, ale dekompresní komoru nepotřebovali, ulevilo se jim po dýchání kyslíku.

Nehledě na to, že z hlediska zdravotního nakonec vše dopadlo dobře, zbývalo ještě tuto “akci” zaplatit: Za prvního pacienta činil účet více než 5000 EUR, za jeho kolegu téměř 4000 EUR. Postižený instruktor měl štěstí, že prováděl rekreační ponor, jinak by mu byly náklady uhrazeny jen v případě, kdyby měl pojištění typu Pro, které chrání osoby poskytující instrukce při všech druzích potápění, včetně technického a bez omezení hloubky.

Doporučujeme přečíst:

“The Law of the Good Samaritan” in Europe
(Zákon hodného samaritána v Evropě)

Jedno z nejdůležitějších pravidel přístrojového potápění zní: nepotápět se sám. Kolega potápěč s vámi není jen proto, abyste si společně užili více legrace, ale hlavně kvůli tomu, aby vás sledoval a pomohl v případě nouze. Mezi potápěči koluje známé rčení: “Kolega je to nejdůležitější, co si s sebou bereš do vody”. Být sám v případě nehody může znamenat konec…
Na druhou stranu jedna z nejčastějších otázek, které nám naši členové kladou, je tato: Když pomůžu jinému potápěči v případě potřeby a způsobím mu např. při resuscitaci zranění, ponesu za to právní odpovědnost?
Chcete-li se zbavit jakýkoliv pochybností, nabízíme vám odpověď na tuto závažnou otázku v článku nazvaném “Zákon hodného samaritána” (useful article), který napsali právníci DAN. Za zmínku stojí, že zmíněný “zákon” se aplikuje v různých evropských zemích různě.